Nabídka
Dotazník
K čemu se přikláníte?
  • Evoluce (411)
  • Kreace (mladá Země) (194)
  • Kreace (stará Země) (55)
  • Teistická evoluce (69)
  • K žádné z možností (37)
Hledat
Hledaný řetězec:
Přihlášení
Uživatelské jméno: Heslo:
STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

Vznik živočišných kmenů a kambrijská exploze

Běžným kreacionistickým argumentem je vznik živočišných kmenů během kambrijské exploze. Tvrdí, že tak náhlý vznik většiny živočišných kmenů evoluční teorie vysvětlit nedokáže. Kreacionisté za tím vidí selhání evoluce vůbec a zastánci inteligentního designu v tom vidí zásah inteligentního tvůrce. Tak například Jonathan Wells tento argument uvádí ve své knize Ikony evoluce. Demonstruje to na obrázcích, které mají znázorňovat vznik kmenů (zde uvedené obrázky jsou vytvořeny podle obrázků v knize):

Obr. 1 Grafy znázorňující modely vzrůstajícího počtu živočišných kmenů postupem času podle Darwinovy teorie a podle fosilních nálezů. (A) Podle Darwinovy teorie počet živočišných kmenů během dobny postupně narůstá. (B) Fosilní nálezy však ukazují, že skoro všechny živočišné kmeny se objevily při kambrické explozi téměř ve stejné době. Postupem času jejich počet mírně klesal, protože některé vymíraly.

V článku dále ještě uvádí toto:

Místo aby počítal s jedním nebo několika druhy, které by se během milionů let větvily do čeledí, řádů, tříd a kmenů, v kambriu se náhle objevuje množství dokonale utvořených kmenů a tříd živočichů. Jinými slovy, nejvyšší stupně biologické hierarchie se objevují hned na počátku.[1]

Problém však je v tom, že prakticky každý živočich je zařazen do všech taxonomických jednotek (až na pár výjimek, které z nějakého důvodu nelze přesně identifikovat). Každý živočich obsahuje druhové i rodové jméno. Stejně tak každý živočich náleží do určité čeledi, řádu a třídy. A stejně tak i kmenu. Proto vždy bude každý živočich už od svého prvopočátku zařazen i do té nejvyšší taxonomické jednotky. Tedy do kmenu. Tento argument tedy postrádá logiku...

Ale teď zpět k těm grafům. Ten graf A obsahuje zásadní chybu. Počet může vzrůstat až od doby, kdy vznikne živočišná říše. Do té doby nemá smysl uvažovat žádné kmeny. Jinými slovy oba grafy by měly začít růst ve stejnou dobu. Tedy na počátku časové osy. Protože i Darwinova teorie počítá s nulovým počtem živočišných kmenů od prapočátku. Proto nechápu smysl té dlouhé mezery na začátku v grafu B.

No a zásadní otázka je, jestli tento graf odpovídá skutečnosti. Bohužel Wells nepíše kmeny, kterých se ten graf B týká. Předtím pro svou tabulku vybral 18 kmenů. A to tak, aby ukázal kambrickou explozi v celé své slávě. Týkalo se to níže vypsaných kmenů:

  1. Annelida - kroužkovci
  2. Arthropoda - členovci
  3. Brachiopoda - ramenonožci
  4. Bryozoa - mechovky
  5. Chaetognatha - ploutvenky
  6. Chordata - strunatci
  7. Cnidaria - žahavci
  8. Ctenophora - žebernatky
  9. Echinodermata - ostnokožci
  10. Hemichordata - polostrunatci
  11. Mollusca - měkkýši
  12. Nematoda - hlístice
  13. Onychophora - drápkovci
  14. Phoronida - chapadlovky
  15. Plathelminthes - ploštěnci
  16. Pogonophora - bradatice
  17. Porifera - houby
  18. Rotifera - vířníci

Pod tímto výčtem pokračuje:

Houby se poprvé objevily v pozdním prekambriu a někteří paleontologové se domnívají, že stejně tak tomu bylo i u Cnidaria a Mollusca. Bryozoa byly poprvé nalezeny v ordoviku. Všechny kmeny, na něž se ukazuje, že se objevily v kambriu, byly na světě už ve starším kambriu, kromě Chaetognatha a Hemichordata, kteréžto organismy se poprvé objevily ve středním kambriu. [1]

Zní to skutečně zajímavě. Co je na tom však pravdy? Zajímavé je například i to, že Wells si vybral 18 živočišných kmenů z celkového počtu asi 38 kmenů. Proč? Jeho klíč výběru mi není jasný, ale tak nějak tuším... Mohu se jen dohadovat proč vybral kmeny, které se objevily převážně v kambriu. Další kmeny, které Wells z nějakého mě neznámého důvodu nezmínil jsou uvedeny níže.

Podívejme se co paleontologický záznam říká skutečně. Nejprve krátké rozdělení alespoň kambria (ostatní období jsou zde): kambrium (542-488,3 milionu let) - starší kambrium (542-513 mil. let), střední kambrium (513-501 mil. let) a svrchní kambrium (501-488,3 mil. let).

Nejprve se podívejme na kmeny uvedené Wellsem. V závorce je věk udaný Wellsem a jako druhý údaj je mnou zjištěné stáří kmene):

  1. Annelida - kroužkovci (kambrium, prekambrium 555 mil. let) 1, 2
  2. Arthropoda - členovci (kambrium, kambrium 540 mil. let) 1, 3, 4
  3. Brachiopoda - ramenonožci (kambrium, kambrium 530-520 mil. let) 1, 4
  4. Bryozoa - mechovky (ordovik, ordovik 488-472 mil, let) 1, 5
  5. Chaetognatha - ploutvenky (kambrium?, kambrium 530 mil. let) 1, 6
  6. Chordata - strunatci (kambrium, kambrium 535 mil. let) 1, 7
  7. Cnidaria - žahavci (prekambrium?, prekambrium 680-700 mil. let) 1, 7, 8
  8. Ctenophora - žebernatky (kambrium, kambrium 542-525 mil. let) 9, 10
  9. Echinodermata - ostnokožci (kambrium, prekambrium 565-543 mil. let) 11
  10. Hemichordata - polostrunatci (kambrium?, kambrium 525 mil. let)1, 12
  11. Mollusca - měkkýši (prekambrium?, kambrium 534-530 mil. let) 1, 13
  12. Nematoda - hlístice (devon, karbon 359-299 mil. let) 1, 14
  13. Onychophora - drápkovci (kambrium, kambrium 542-525 mil. let) 1, 15
  14. Phoronida - chapadlovky (kambrium, devon 416-360 mil. let) 1, 16
  15. Plathelminthes - ploštěnci (devon, eocén 40 mil. let) 17
  16. Pogonophora - bradatice (kambrium, ordovik 488-444 mil. let) 18
  17. Porifera - houby (prekambrium, prekambrium 565-543 mil. let) 1, 19
  18. Rotifera - vířníci (kambrium, eocén 35-40 mil. let) 20, 21

Nesrovnalosti například u kmene Plathelminthes nebo Rotifera jsou způsobeny velmi sporým fosilním záznamem. Ta starší data uváděná Wellsem jsou sporná a jedná se většinou jen o stopy po organismech a ne pravé fosílie. Tyto stopy mohou, ale nemusí náležet zástupcům zkoumaného kmene. Já jsem vycházel z jistých údajů. Pokud bych bral i sporné nálezy a klasifikace, tak by se několik kmenů posunulo z kambria do prekambria. Chybějící kmeny jsou zde:

  1. Acanthocephala - vrtejši (recent) 1
  2. Acoelomorpha - bezstřevky (??? pravděpodobně recent)
  3. Cycliophora - vířníkovci (recent) 1
  4. Echiura - rypohlavci (318-299 mil. let) 22
  5. Entoprocta - mechovnatci (200-146 mil. let) 23
  6. Gastrotricha - břichobrvky (recent) 1
  7. Gnathostomula - čelistovky (recent) 1
  8. Kinorhyncha - rypečky (recent) 1
  9. Loricifera - korzetky (recent) 1
  10. Micrognathozoa - oknozubky (recent)24
  11. Myxozoa - výtrusenky (recent) 1
  12. Nematomorpha - strunovci (recent) 1
  13. Nemertea - pásnice (318-299 mil. let) 25
  14. Orthonecta - morulovci(recent)
  15. Placozoa - vločkovci (recent) 1
  16. Priapula - hlavatci (545-525 mil. let) 26
  17. Rhombozoa - sépiovky (recent)
  18. Sipuncula - sumýšovci(416-360 mil. let) 1, 27
  19. Tardigrada - želvušky (145-65 mil. let) 28
  20. Xenoturbellida - mlžojedi (recent)

Na dalším obrázku je vidět skutečný obraz fosilního záznamu kmenů. Důležité je říct, že body v tom grafu reprezentují čistě fosilní záznamy. Tedy v žádném případě to neznamená, že bod v grafu reprezentuje vznik kmenu. Kmeny, které nalézáme ve fosilním záznamu mohou mít svůj původ v daleko větší minulosti. Týká se to například i těch kmenů, od kterých doposud neznáme žádný fosilní záznam (označené jako recentní). Každopádně i tak tento skutečný obraz naprosto neodpovídá tomu Wellsovu. I když v tomto grafu jsou zobrazeny jen recentní (tedy doposdu žijící) kmeny.

Obr. 2 Počet kmenů v určitém období dle fosilních dokladů


V grafu je tzv. kambrická exploze ohraničena přerušovanými čárami. Je jasné, že to nebylo až tak bouřlivé jak tvrdí Wells. Nicméně i tak je vidět, jasný skok. Proto se tomu období také říká kambrická exploze. Ovšem pořád se jedná jen o fosílie. A pouze z fosílií těžko určíme skutečný vznik toho či onoho kmene.

Kromě toho graf A zcela jistě nereprezentuje evoluční teorii. Jde o to, že čím výše se pohybujeme v taxonomickém žebříčku, tím dále se dostáváme do minulosti. Platí to jak pro čeledi nebo třídy, tak i pro kmeny. Typickým příkladem může být například člověk. Ten se jako Homo sapiens objevil asi před 500 tisíci lety. Rod Homo je však starší - asi 2,5 milionu let. Čeleď hominidae pak asi 10-20 milionů let. Řád primátů zasahuje pravděpodobně až do křídy - tedy asi 70-100 milionů let. Třída savci je stará asi 200 milionů let. No a kmen strunatci pochází dle fosilního záznamu z kambria. Říše animalia je ještě starší. Ty nové kmeny objevené nebo popsané nedávno mají také pravděpodobně svůj původ daleko v minulosti. No a když se podíváme na darwinův strom, tak to z toho také vyplývá. Jan Zrzavý napsal:

Všechny vyšší taxony živočichů pocházejí z hlubokého prekambria (na čemž se shodují molekulární analýzy i fylogenetické práce zahrnující recentní i fosilní skupiny) - však také žádná "kambrijská exploze" nikdy nebyla, jde výhradně o "explozi" paleontologického záznamu, neboť starší vrstvy se zachovaly jen výjimečně.29

Podobný argument jako uvádí Wells použil i Meyer.

The “Cambrian explosion” refers to the geologically sudden appearance of many new animal body plans about 530 million years ago. At this time, at least nineteen, and perhaps as many as thirty-five phyla of forty total (Meyer et al. 2003), made their first appearance on earth within a narrow five- to ten-million-year window of geologic time (Bowring et al. 1993, 1998a:1, 1998b:40; Kerr 1993; Monastersky 1993; Aris-Brosou & Yang 2003).
["Kambrijská exploze" ukazuje na geologicky náhlé objevení mnoha nových živočišných tělních plánů asi před 530 miliony let. V tuto dobu se nejméně 19 a pravděpodobně až 35 kmenů z celkového počtu 40 (Meyer et al. 2003) poprvé objevilo na Zemi uprostřed krátkého pět až deset milionů let trvajícího geologického období (Bowring et al. 1993, 1998a:1, 1998b:40; Kerr 1993; Monastersky 1993; Aris-Brosou & Yang 2003).][2]

Vzhledem k fosilnímu záznamu mě zajímal právě těn údaj 19 až 35 kmenů. Už kvůli tomu, že asi u 14 kmenů vůbec žádné fosílie neznáme. Proto jsem se pokusil najít zdroj, který uvádí za těmito čísly - Meyer et al. 2003. V článku se píše:

Cambrian rocks display at least two-thirds of the basic body plans or architectural designs of the animal kingdom. Representatives of twenty-eight of the forty-two known animal phyla definitely appear by the close of the Cambrian.
[Kambrijské skály ukazují nejméně dvě třetiny základních tělních plánů nebo architektonických návrhů živočišné říše. Zástupci dvaceti osmi ze čtyřiceti dvou známých živočišných kmenů se definitivně objevily ke konci kambria.][3]

Stále však nevím, kde tuto informaci vzal. Protože fosilní záznam nám říká, že z kambria známe asi 13 kmenů. A to čtyři se objevily už v prekambriu. A stále tu máme těch čtrnáct kmenů bez fosilního záznamu. Takže mě zarazila i věta:

Fourteen minor phyla appear later in the fossil record...
[Čtrnáct méně důležitých kmenů se objevilo ve fosilním záznamu později...] [3]

Samozřejmě se jedná o nesmysl. Skutečně mi zůstává rozum stát, kde vzal Meyer takové informace. Takže jsem pokračoval v hledání, protože se u těchto informací odkazoval na zdroj 7. Podíval jsem se v sekci referencí na odkaz 7 a docela jsem se pousmál. Stojí tam:

This estimate is based on our own an analysis and harmonization of four authoritative paleontological texts which describe the first appearance of the animal phylum. See footnote 3 above.
[Tento odhad je založen na našich analýzách a sladění čtyř autoritativních paleontologických učebnic, které popisují první objevení živočišných kmenů. Podívejte se na dodatek 3.][3]

Takže jsem se podíval na dodatek 3:

Our numerical estimates for the number of phyla that first appear in the Cambrian are derived from an analysis of the discussions in the following scientific papers and paleontology texts: R.S. Boardman, A.H. Cheetman, and A.J. Rowell, eds., Fossil Invertebrates (Blackwell Scientific Publications, 1987), p. 18; Pat Wilmer, Invertebrate Relationships: Patterns in Animal Evolution (Cambridge: Cambridge University Press, 1990), pp. 62-70; J.Y. Chen and Guiqing Zhou, “Biology of the Chengjiang Fauna,” in The Cambrian Explosion and the Fossil Record, eds. J.Y. Chen, Y.N. Chang, H.V. Iten (Bulletin of The National Museum of Science: 1997), pp. 11-106; J.W. Valentine, D. Jablonski, and D.H. Erwin, “Fossils, molecules, and embryos: new perspectives on the Cambrian explosion,” Development 126 (March 1999): 851-59. Simon Conway Morris, The Crucible of Creation: The Burgess Shale the Rise of Animals (New York: Oxford University Press, 1998).
[Naše numerické odhady počtu kmenů, které se poprvé objevily v kambriu jsou získány z analýz a diskuzí v následujících vědeckých článcích a paleontologických učebnic:...][3]

A zde pro mne stopa končí. Bohužel tyto publikace si již ověřit nemohu. Nicméně mě to skutečně zajímá, kde ta data vzal... To se však asi nedovím.

Podobné argumenty se objevují i u jiných autorů:

Právě v těchto vrstvách se v hojném počtu exemplářů poprvé náhle objevuje život, jehož pozůstatky zde nalézáme v obrovské rozmanitosti reprezentující všechny kmeny.[4] 

V těchto horninách se objevují téměř všechny živočišné kmeny a to bez jakékoli stopy po evolučních předcích.[5]

 
 

Počet kmenů je poměrně nestálý, a proto se můžete setkat s různými údaji. Já jsem vycházel z počtu 38 kmenů. Některé kmeny jsou mnohdy dadatečně zařazeny jako podkmen nebo naopak. Jiné kmeny vzniknou rozdělením původního kmenu nebo některé kmeny jsou zcela překlasifikovány na třídu nebo řád.

U kmene Cnidaria si nejsem jist s určitostí tak vysokým stářím fosílií.
 
[Přidat komentář] [Všechna vlákna] [Zobrazit všechny] [Skrýt komentáře] [Zobrazit vybrané] [Za sebou] Komentáře ke článku
  • 28.08.2010 05:57 (Vložil: QEntity)
  • 11.01.2010 09:19 (Vložil: howto)
    • 28.08.2010 05:51 (Vložil: QEntity)
    • 11.01.2010 15:13 (Vložil: Petr Doležel)