Původ suchozemských obratlovců

Spojovací článek mezi lalokoploutvými rybami skupiny Rhipidistia a obojživelníky, jenž by nejspíše přicházel v úvahu, a proto byl navrhován, je čtvernožec Ichthyostega. [1]

Ve skutečnosti je Ichthyostega považována za slepou vývojovou linii, se kterou nemají další tetrapodi nic společného. I tak není toto tvrzení pravdivé. Lze sem jednoznačně zařadit skupiny jsou jsou Rhizodontida, Osteolepidida, Elpistostegalia a některé druhy ze skupiny Stegocephali (Tetrapoda).

Nebyla nalezena ani jediná přechodná forma, jež by ukazovala mezistadium mezi ploutvemi Crossopterygií (lalokoploutvých ryb) a nohou Ichthyostegy. ([1]

Platí v podstatě to samé jako v předchozím případě. Byly nalezeny desítky druhů, které se dají zařadit mezi první lalokoploutvé ryby Crossopterygii a Ichthyostegu.

Končetiny, pletence plecní a kyčelní pás Ichthyostegy jsou už typu obojživelníka a nevykazují stopy vývoje z ploutví. [1]

U Ichthyostegy ne. To je pravda. Každopádně u Acanthostegy je to neoddiskutovatelný fakt!

Existuje zásadní rozdíl mezi anatomií všech ryb a všech obojživelníků, jež není překlenut žádnými přechodnými formami. [1]

Tak toto už je nehorázný nesmysl. S ohledem na dobu, kdy byl ten článek psán je to skutečně nehorázná lež. Tento rozdíl mizí u některých druhů lalokoploutvých ryb (Panderichthys byl například nejprve klasifikován jako obojživelník) a například u Acanthostegy.

U všech ryb – žijících stejně jako fosilních – jsou pánevní kosti malé a volně vsazené do muskulatury. Neexistuje spojení mezi pánevními kostmi a páteří. Není také třeba. Pánevní kosti nenesou váhu těla a ani nemohou. [1]

To je pravda. Ovšem například u již zmiňované Acanthostegy není pánevní pletenec pevně připojen k páteři i když je masivnější než u ryb.

Neexistují “běhající” ryby, včetně kráčejícího sumce z Floridy. [1]

Není co dodat - Acanthostega.

Čtvernozí obojživelníci naproti tomu – živí i fosilní – mají velké pánevní kosti, jež jsou spojeny pevně s páteří. [1]

Jak už jsem psal výše. Acanthostega neměla pevně spojené pánevní kosti s páteří.

Tak musí být tělo stavěno, aby mohlo zvíře běhat. Tuto anatomii nacházíme u všech obojživelníků, ale nikdy u ryb, ať už živých či fosilních. [1]

Studie prokázaly, že například Ichthyostega rozhodně "běhat" nemohla. Pravděpodobně se pohybovala po souši stylem, jakým se pohybují dnes žijící lvouni. Ve volnějším flexibilním pohybují jí bránily kromě mohutného hrudníku i omezeně pohyblivé přední a hlavně zadní končetiny. U Acanthostegy je její pohyb po souši velmi diskutovatelný. Acanthostega totiž neměla hrudní koš, který by jí chránil vnitřní orgány. Pravděpodobně nebyla schopna delšího pohybu po souši (pokud se po souši vůbec pohybovala).

Nemilou epizodou pro evoluční scénář byl také nález živé latimerie (Latimeria chalumnae) – která se vůbec, jak ukázala pitva, nepřipravovala na život na souši. [1]

Nemilou? Latimerie patří k naprosto odlišné skupině lalokoploutvých ryb. Patří totiž do skupiny Actinistia, která nikdy na souš podle evoluční teorie nevstoupila. Proč by se tedy měla chystat na pobyt na souši?

Vypadá to, že “škodolibá příroda” evolučním snílkům jako naschvál zachovala miliony koster ryb, plazů či ptáků, savců a lidí, ale žádné “evoluční” poloryby, poloobojživelníky... [2]

Poloryby, poloobojživelníky??? Pár příkladů za všechny... Eusthenopteron, Panderichthys, Elpistostege, Acanthostega...

Dále se také musím pozastavit nad obrázkem, který pan Kábrt prezentuje jako důkaz neexistujících mezičlánků... Je skutečně k nevíře, kolik dalších mezičlánků záměrně vynechal. Na horním obrázku je ryba Eusthenopteron (pravděpodobně) a dole je Ichthyostega. Podívejte se do Stromu života například na Mikko's phylogeny tree a posuďte sami, kolik přechodných mezičlánků je vynecháno. Obrázek můžete vidět na úvodní stránce Mementa. Mimo jiné je také nutné podotknout, že rekonstrukce Ichthyostegy je poměrně stará a dnes již neplatná. Studie prokázaly, že podobný postoj byl u Ichthyostegy pravděpodobně naprosto nemožný.

důkaz přeměny ryb v obojživelníky - nenalezen [3]

Opět stále to samé... Lež...

Ale pojďme se podívat do jiných kreacionistických knih. Tak například pan Zillmer píše toto:

Latimérie podivná jako údajná přechodová forma od mořského živočicha k suchozemskému přežívá bez jakéhokoli dalšího vývoje i po desítkách milionů let. [4]

Opět musím opakovat to samé. Latimérie nepatří do vývojové linie vedoucí k tetrapodům a kromě toho se za těch několik desítek milionů let změnila. Pravdou je, že latimérie jako taková nikdy nebyla ve fosilním záznamu nalezena.