Nabídka
Silné stránky
Ve které oblasti vědy si myslíte, že evoluční teorie má největší oporu?
  • Paleontologie (501)
  • Genetika (201)
  • Biologie (274)
  • Fyzika (129)
  • Embryologie (332)
Hledat
Hledaný řetězec:
Přihlášení
Uživatelské jméno: Heslo:
STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

Evoluce hyen

Obr. 1 hyena skvrnitá
I přesto, že čeleď hyeonovitých (Hyaenidae) dnes zastupují jen čtyři druhy, hyeny byly kdysi velmi hojné a zůstalo po nich velké množství fosilního materiálu s řadou povlovných přechodů. Hyeny mají velmi špatnou pověst. Ta zřejmě pramení z toho, že se jedná o mrchožrouty. Nicméně hyeny jsou i znamenitými lovci. Loví ve skupinách a jako jediní savci dokážou shltnout i velké kosti. Tím čistí krajinu od mršin. Jsou aktivní převážně v noci, kdy ve tmě vyniká jejich charakteristický "smích".

Ačkoliv mohou připomínat psovité šelmy, jsou ve skutečnosti mnohem blíže příbuzné šelmám kočkovitým. První hyeny se podobají spíše cibetkám, a proto moc dnešní hyeny ani nepřipomínají. Předkové čeledi Hyaenidae jsou pravděpodobně cibetkám podobní živočichové z čeledi Viverridae. Konkrétně se jedná asi o druh Herpestes antiquus ze spodního miocénu.

Původ hyen

Prvním zástupcem čeledi Hyaenidae byl rod Protictitherium. Protictitherium je spojovacím článkem mezi viverridy a hyenami. Bylo popsáno několik druhů tohoto rodu. Nejstarším z nich byl P. gaillardi. Vnějším vzhledem připomínal dnešní cibetky. Protictitherium mohl zatahovat drápy stejně jako dnešní kočkovité šelmy a většinu života strávil na stromech. Potravu tvořili pravděpodobně ptáci, malí savci nebo hmyz. Žil asi před 17-18 miliony let ve spodním miocénu. Řada druhů tohoto rodu přežila mnoho milionů let. Poslední zástupci žili ještě před 5 miliony let.

Zhruba ve stejnou dobu (~17 mil. let) se objevil první Evropský zástupce této čeledi - Plioviverrops. Byl o něco větší než Protictitherium a měl o něco více hyenám podobný chrup. Stejně jako Protictitherium přežil až do doby před zhruba pěti miliony let. U tohoto rodu můžeme mimo jiné sledovat i postupné změny z jednoho druhu na druhý. Od nejstaršího P. gervaisi (~17 mil. let) přes P. gaudryi (12 mil. let) po P. orbigyi (7 mil. let) a P. guerini (6 mil. let).

Obr. 2 Proteles cristatus (hyenka hřivnatá)

Společné předky s rodem Plioviverrops sdílí také první dodnes žijící člen čeledi hyenovitých. Jedná se o druh Proteles cristatus čili hyenka hřivnatá. Jedná se o jedinou dnes žijící hyenu, která se živí výhradně termity. Obývá sušší místa jižní Afriky. Jedná se o nočního tvora žijícího na savanách. Přípomíná hyenu žíhanou avšak narozdíl od ní má přímější čenich, ostřejší a větší uši a větší hřívu. Dorůstá výšky asi 50 cm v kohoutku. Jediná z hyen má jinou stavbu chrupu. Ostatní hyeny mají konfiguraci 3/3 řezáky, 1/1 špičáky, 4/3 třenové zuby a 1/1 stoličky. Nicméně hyenka má konfiguraci poněkud odlišnou: 3/3 řezáky, 1/1 špičáky, 3/2-1 třenové zuby a 1/1-2 stoličky.

Obr. 3 Lebka rodu Ictitherium


Obr. 4 Ictitherium

Tungurictis a Tongxinictis jsou dva rody, které se objevily ve středním miocénu zrhuba před 12 miliony lety. Oba rody jsou známy z Číny a Tungurictis navíc ještě z Evropy a Afriky. Byli velikosti zhruba dnešní lišky a měli již ušní pouzdro podobné tomu u hyen. Zde se také pravděpodobně odšetěpila krátká linie (podčeleď Ictitheriinae) zahrnující jediný rod Ictitherium.

Větev směřující k dnešním hyenám vedla ve středním miocénu přes rod Thalassictis. Ten žil v Evropě asi před 12 miliony let. Pravděpodobným potomkem tohoto rodu byl rod Hyaenotherium. Žil ve svrchním miocénu Evropy asi před 11-7 miliony let. Je znám pouze jeden druh - H. wongii.

Po tomto druhu následuje rod Miohyaenotherium ze srchního miocénu Evropy. Žil asi před 7,2-5,3 miliony let. Dalším zástupcem čeledi hyeonovitých byl Hyaenictitherium ze svrchního miocénu až spodního pliocénu. Žil stejně jako jeho předchůdci v Evropě avšak osídlil i část Afriky a Asie.

Dále se vývoj člení na dvě hlavní linie. První z nich vedla k vývoji dnes již vyhynulého rodu Chasmaporthetes. Od rodu Hyaenictitherium se oddělil asi před šesti miliony let rod Lycyaena. Vývoj dále pokračoval přes rod Hyaenictis a vrcholil rodem Chasmaporthetes ve spodním pliocénu až spodním pleistocénu.

Obr. 5 Rekonstrukce druhu Chasmaporthetes lunensis


Nás však zajímá větev druhá. A to ta, která vede k dnes žijícím zástupcům této čeledi. Od druhu Hyaenictitherium se oddělila větev druhá do níž náležel rod Palinhyaena. Žil ve svrchním miocénu asi před šesti miliony let.

Ze spodního pliocénu Afriky známe dalšího zástupce, který náleží do přímé posloupnosti vedoucí k dnešním hyenám - rod Ikelohyaena. Pokud to není přímý potomek rodu Palinhyaena (zatímco rod Ikelohyaena byl nalezen v Asii, tak Palinhyaena je znám pouze z Afriky - nicméně detailnější fosilní materiál bohužel chybí), tak si jsou zcela jistě velmi blízce příbuzní. Zhruba ve stejnou dobu žil také rod Belbus. Stejně jako předchozí dva rody je znám jen dle jednoho jediného druhu a nekompletního nálezu.

Nyní se již definitivně nacházíme ve spodním pliocénu. Rod Leecyaena je předchůdcem všech dnešních druhů hyen. Žil ve východní Asii a Africe.

Obr. 6 Hyena čabraková (Parahyaena brunnea)


Parahyaena brunnea
(syn. Hyaena brunnea) je po hyence dalším žijícím členem čeledi hyenovitých. Pod tímto názvem se skrývá hyena čabraková. Tento druh je znám již ze spodního pliocénu. Tedy zhruba před pěti miliony let. Dorustá výšky 65-85 cm. Samci jsou větší. Na hřbetě vyniká mohutná hříva s chlupy dlouhými až 25 cm. Žije v Africe na savanách a živí se mršinami nebo lovem. Její teritorium je nejmenší ze všech hyen. Nachází se v jižní Africe.

Obr. 7 Hyena žíhaná (Hyaena hyaena)

Od hyeny čabrakové se ve spodním pliocénu oddělila větev vedoucí k dnešní hyeně žíhané (Hyaena hyaena). Váží asi 30-40 kg a dorůstá výšky asi 65-85 cm. Její srst má okrovou barvu s černými pruhy. Hyena žíhaná dnes žije ve východní a severní Africe a v západní a jižní Asii. 

Jedním z nejextrémnějších tzv. drtičů kostí byla hyena z rodu Adcrocuta. Měla mohutné čelisti, velké tělo, ale její nohy nebyly příliš dlouhé a uzpůsobené pro rychlý běh. Dalším moderním rodem hyen byl rod Pachycrocuta. Konkrétně P. brevistoris. Jedná se o obrovskou hyenu dosahující až velikosti lva.

Hyena žíhaná má společné předky s další a poslední linií, která vede k dnešní hyeně skvrnité. Or rodu Adcrocuta až po dnešní hyenu skvrnitou - Crocuta crocuta.

Obr. 8 Adcrocuta

 

Obr. 9 Hyena skvrnitá (Crocuta crocuta)

Je zajímavé, že vývoj v některých liniích jako by se zastavil. Jinde (jako přávě u hyeny skvrnité) šel vývoj obrovským tempem hned přes několik rodů. Dnes známe hned několik vyhynulých hyen rodu Crocuta. Je dná se o C. macrodonta, C. eximia, C. sivalensis a C. dietrichi. Poddruh Crocuta crocuta spelea žil v Evropě ještě před 120 tisíci lety. Tato hyena se podobala dnešní hyeně skvrnité avšak dosahovala dvojnásobné velikosti!

Hyena skvrnitá má charakteristický profil těla, mohutnou hlavu a mohutnou přední část těla. Dorůstá výšky až 92 cm v kohoutku a má výborný sluch a čich. Vidí dobře i ve tmě a vnímá i ultrazvuk. Žije na savanách v Africe (střední a jižní). Patří mezi významné dravce, které ohrožují jen lvi a psi hyenovití. 

 
[Přidat komentář] [Všechna vlákna] [Zobrazit všechny] [Skrýt komentáře] [Zobrazit vybrané] [Za sebou] Komentáře ke článku
  • 04.01.2012 22:45 (Vložil: petros)
    • 05.01.2012 19:58 (Vložil: Ondřej)
  • 24.02.2010 19:28 (Vložil: HAAS)
  • 01.07.2009 12:45 (Vložil: Fotón)
    • 12.11.2011 13:00 (Vložil: Velký-otazník)
    • 12.11.2011 12:59 (Vložil: Velký-otazník)
    • 12.11.2011 12:58 (Vložil: Velký-otazník)