Nabídka
Dotazník
K čemu se přikláníte?
  • Evoluce (409)
  • Kreace (mladá Země) (192)
  • Kreace (stará Země) (55)
  • Teistická evoluce (65)
  • K žádné z možností (37)
Hledat
Hledaný řetězec:
Přihlášení
Uživatelské jméno: Heslo:
STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

Zkamenělé kladívko

Předmluva

Tento článek je přeložen z anglické verze The London Hammer: An Alleged Out-of-Place Artifact 1.

Abstrakt

Poblíž města London v Texasu bylo v roce 1936 nalezeno kladívko ze dřeva a železa. Bylo prohlášeno Carlem Baughem a jinými striktními kreacionisty za nepohodlný artefakt. Údajně se jedná o kladívko částečně zapuštěné do křídové horniny (nebo do horniny z ordoviku či siluru, záleží na zdroji), což odporuje standardní geologické časové škále. Nicméně kladívko nebylo zdokumentováno in situ (tedy na místě nálezu) a nikdy nebylo spolehlivě potvrzeno, že bylo součástí určité formace. Pravděpodobně se jedná o starobylý než prastarý artefakt, který zde upustil nějaký místní horník nebo jiný řemeslník před několika sty lety. Kladívko pak bylo uzavřeno do schránky z předtím rozpuštěného vápence, který kolem kladívka ztvrdl. Ačkoliv Baughovo tvrzení o tomto kladívku bylo vyvráceno Colem (1985), Baugh a jiní kreacionisté stále tento artefakt prosazují jako nepohodlný nález pro standardní geologii. 

Úvod

Pan a paní Max Hahnovi se v červnu roku 1936 procházeli okolo Red Creek poblíž malého města London v Texasu. Tehdy našli malý kus horniny, ze kterého vystupoval dřevěný předmět. Podle Helfinstina a Rotha (1994), jejich syn George rozbil tento kus horniny v roce 1946 nebo 1947. Objevil zbytek kladívka s železnou hlavou. Je důležité zdůraznit, že i někteří kreacionisté (Baugh, 1997, Mackay, 1985) uznávají, že hornina obklopující kladívko nebyla pevnou součástí okolních vrstev. Žádné fotografie ani jiné spolehlivé dokumenty o původu nálezu tohoto artefaktu neexistují. Nicméně se zdá, že absence ostrých hran na hroudě obklopující kladívko dává zapravdu tvrzením, že se nejednalo o část okolních vrstev.

Hlava kladívka při rozbití horniny ukázala jen malou oxidaci, byla hladká s hnědým "fosilním" povlakemm, který se pak stal rezavým a "hrbolatým" (Helfinstine and Roth 1994). Dřevěná rukoje kladívka se zdá být zcela nemineralizovaná, nicméně na ní existují malé oblasti na koncích černé a karbonizované.

V roce 1983 začalo být nazýváno jako "London Artifact". V roce 1986 bylo dovoleno zkoumání a fotografování na kreacionistické konverenci v Pittsburgu v Pennsylvánii.

Baugh a jiní kreacionisté z počátku bez jakýchkoliv důkazů začali tvrdit, že se jednalo o nález, který byl součástí okolních hornin. Zdálo se, že kreacionisté také měli problém zařadit nález do nějakého známého období. Baugh roky tvrdil, že se jedá o vrstvy ordoviku (Baugh 1983, 1986, 1987). Walter Lang (1983) a Bartz (1984) však tvrdili, že se jedná o vrstvy siluru. Zpráva v Creation Ex Nihilo (Mackay, 1983) říká, že kladívko bylo nalezeno "v 300 milionu let starém vápenci" (to by ho odsouvalo do karbonu). Pozdější článek v CEN (Mackay, 1984) tvrdí, že se jedná o kladívko z "vrstev ordoviku asi 400 milionu let starého" (nicméně takové stáří by ho řadilo do devonu a ne ordoviku). V jiném CEN (Mackay, 1985) se říká, že "horniny přidružené ke kladívku jsou asi 400-500 milionů let staré" (to by znamenalo od spodního devonu, přes celý silur a většinu ordoviku). Baugh a jiní (Baugh a Wilson, 1996) pokračují v tvrzení, že se jedná o ordovik i poté, co výzkumník John Watson poukázal na to, že horniny v oblasti Red Creek jsou datovány do spodní křídy formace Hensell. Poslední webové stránky Baugha již tvrdí, že okolní horniny byly křídové (Lines, 1999). Podle konvenční geologie se jedná o vrstvy staré 110-115 milionů let (spodní křída, pozdní Aptian).

Také je nutné zdůraznit, že zatímco Baugh přiznává tomuto nálezu velkou důležitost jako předpotopnímu artefaktu, tak jiní kreacionisté (např. CRSQ nebo ICR) o něm skoro nebo vůbec nemluví. Maximálně tvrdí, že se jedná o příliš nejasný artefakt.

Ačkoliv byl tento artefakt držen pod přísným dohledem Baugha a znepřístupněn pro analýzy konvenčním vědcům, v roce 1985 výzkumník z NCSE John Cole stručně okomentoval Baughovo tvrzení o kladivu. Přestože Cole nijak nevyvrátil domněnku o údajném ordovickém stáří okolních hornin, poukázal na to, že minerály rozpuštěné z okolních hornin mohou ztvrdnout okolo moderních objektů. Tvrdí:

Kámen je pravý a v někom, kdo nerozumí geologickým procesům, může vzbuzovat údiv. Jak může moderní objekt být uzavřen v ordovické hornině? Odpověď je ta, že samotná hrouda obklopující kladívko není z ordoviku. Minerály rozpuštěné v roztoku mohou ztvrdnout okolo objektu upuštěného do nějaké praskliny nebo jednoduše ponechaném na původní hornině (v tomto případě se mluví o ordovické hornině). (Cole, 1985)

Cole také podotkl, že vzhled kladívka má prvky "nedávného amerického historického stylu" a uzavírá své tvrzení tím, že se jedná pravděpodobně o kladívko nějakého horníka z devatenáctého století. Jiný tvrdí, že se mohlo jednat o kovové pracovní kladívko a ty výčnělky na jednom konci hlavy kladiva kdysi obsahovaly kožený nebo dřevěný kryt, který se však nedochoval (Helfinstin a Roth, 1994). Snad další výzkum ukáže pravé použít kladívka a jeho přesné stáří.

Analýzy

V případě, že někdo chce tvrdit, že se jedná o nepohodlný artefakt, musí znát tyto věci:

  1. Nějakou přesvědčivou dokumentaci o tom, že toto kladívko bylo kdysi součástí nějaké známé formace, nebo
  2. nějaký nezávislý vědecký důkaz o tom, že je toto kladívko problematického stáří.

Ani jeden z těchto bodů nebyl doposud předložen. Úplný nedostatek jakýchkoliv důkazů pro první bod byl již uznán i kreacionisty samotnými. Nezávislý důkaz o stáří kladívka může být proveden řadou metod zahrnujících například radiokarbonové datování topůrka kladívka. Pokud by tam nebyla stopa po 14C a po vyloučení kontaminace, pak by se dalo usoudit, že stáří je více než 50000 let. Pokud by tam 14C byl objeven, pak by mohl pomoci určit stáří kladívka.

Nicméně Baugh řadu let nedovolil radiokarbonové datování. V dopisech mezi kreacionisty Walterem Brownem a Jimem Lippardem v Creation/Evolution, Brown (1989) podotýká, že dřevěná rukoje kladívka nebyla datována proto, protože Baugh měl tři "pochopitelné" podmínky pro datování, které by mělo být provedeno hmotnostní spektroskopií, Baugh měl být přítomen při datování a někdo jiný by to měl zaplatit. Nicméně Lippard tvrdí, že nikdo neprotestuje proti prvním dvěma podmínkám ovšem Baugh nemá právo požadovat třetí podmínku, pokud je to on, co přišel s tím tvrzením. I tak se však našli sponzoři, kteří by zaplatili za datování. Baugh však na datování nepřistoupil. Day (1991) napsal v následujícím dopise: "...čtyři roky uplynuly a nic se nestalo. Myslím, že je nyní vhodné usoudit, že Baugh nemá žádný zájem zjistit pravdu o tomto kladívku."

Konečně v devadesátých letech Baughův stoupenec David Lines ohlásil na webových stránkách (Lines, 1997, 1999), že radiokarbonové datování bylo nedávno provedeno na vzorku zevnitř dřevěné rukojetě a že datování ukazuje na věk někdy mezi současností a 700 lety. Toto tvrzení se zdá být poněkud kuriozní, protože většina 14C laboratorních výsledků udává spíše stáří plus mínus nějaké rozpětí jako chybu měření než určitý rozsah od do. Nicméně žádné bližší informace o tom kde, kým nebo jakou metodou 14C bylo toto datování prováděno, nejsou k dispozici. Proto se tento výsledek zdá být podezřelým dokud nebude možné získat kompletnější dokumentaci. Zvláště když přihlédneme k Baughovým dřívějším nepodloženým výrokům.

I přesto však tento rozsah (nebo střední hodnota 350 let) spíše podporuje hlavní proud geologie než Baughovu interpretaci tohoto nálezu. Baugh na to vše odpověděl tvrzením, že radiokarbonová metoda je nespolehliva. I přesto, že řada kreacionistů radiokarbonovou metodu uznává jako spolehlivou do několika tisíc let.

Další potenciálně užitečnou možností by bylo prozkoumání složení horniny obklopující kladívko, porovnáním litologie a fosilního obsahu (makro i mikro) se sousedící horninou v Red Creek. Ulity a jejich fragmenty jsou jasně rozpoznatelné na hroudě a Mackay (1985) tvrdí, že "jsou podobné těm v okolní hornině." Rovněž Helfinstine a Roth (1994) tvrdí, že litologie horniny obklopující kladívko je podobná té z vrstev podblíž nálezu. Pokud je mi [Glan J. Kuban] známo, tak nikdo zatím neudělal podrobnou studii a identifikaci ulit. Jestli náleží fosilním nebo dnešním druhům. Také pokud vím [Glan J. Kuban], nikdo neudělal podrobnou analýzu litologie okolních vrstev a neporovnal ji s horninou obklopující kladívko. Z letmého prohlédnutí artefaktu v roce 1986, jsem [Glan J. Kuban] usoudil, že velká ulita patří nějakému recentnímu druhu.

Jeden problém pro obhájce Baughova tvrzení je to, že podrobná analýza složení té hroudy by mohla vyvrátit jeho tvrzení. Ovšem nemohla by ho potvrdit. Kdyby totiž hornina obsahovala geologicky recentní obsah nebyl by důvod věřit tomu, že se jedná o prastarý artefakt. Cole dále tvrdí, že i kdyby hrouda obsahovala prastarý meteriál, tak by to nic neříkalo o tom, že tato hornina nemohla vzniknout nedávno. Podobné vápencové konkrece mohou vzniknout během desítek let nebo i rychleji a byly nalezeny kolem moderních objektů jako například okolo artefaktů z druhé světové války (McKusick a Shinn, 1980). Je také možné, že hrouda obsahuje směs dávných a recentních sedimentů nebo organických zbytků.

Nedávný americký styl kladívka a převážně neporušená a skoro nemineralizovaná rukoje ukazuje na nedávné stáří artefaktu. Lines na Baudhově webové stránce tvrdí, že rukoje je částečně "zkamenělá". Já [Glan J. Kuban] jsem však žádné známky zkamenění nepostřehl když jsem ho osobně zkoumal. Další kreacionisté souhlasí a tvrdí, že rukoje vypadá relativně čerstvě. Neliší se nijak od moderních rukojetí (Helfinstin a Roth, 1994).

Když chybí jakékoliv přesvědčivé geologické důkazy o artefaktu, obhájci tohoto "nepohodlného" nálezu se pokusili argumentovat složením hlavy kladiva. Mackay (1985) a Lang (1983) tvrdili, že kladívko bylo zkoumáno v proslulých laboratořích Batelle Laboratories in Columbus v Ohiu, kde bylo zjištěno, že složení hlavy kladiva je asi z 96,6% železo, 2,6% chlor a 0,74% síra (hmotnostně). Baugh tvrdí, že podobné složení není dosažitelné moderní technologií za současných atmosférických podmínek (Helfinstin a Roth, 1994). Nicméně toto tvrzení je těžké zdůvodnit. I kdyby složení bylo skutečně unikátní, ukazovalo by to možná na ztracenou nebo opuštěnou technologii. Nic proti hlavnímu proudu geologie. Podle Helfinstina a Rotha (1994) "tomografický rentgen" kladiva provedený v Texas Utilities v roce 1992 neukázal žádné příměsy nebo nepravidelnosti. Z toho Baugh a ostatní vyvodili nepochopitelný závěr, že se jedná o "pokročilou technologii" dokonalé předpotopní kultury místo toho, že se může jednat o relativně moderní výrobek.

Lines (1999) tvrdí, že řez, který byl do hlavy proveden pilníkem v roce 1936 zůstal bez koroze po více než 60 let. Někteří kreacionisté z toho vyvozují nějaké unikátní a záhadné vlastnosti kovu. Nicméně pokud je železný objekt držen v suchu a v čistotě, pak nikdo neočekává, že bude korodovat.

V Bible-Science Newsletter Walter Lang (1983) píše, že technici z laboratoří Bellete "byli přesvěčeni o tom, že tato hornina nemohla vzniknout bez většího množství vody a bez tlaku," a že "částečně zuhelnatělé" topůrko ukazuje podle techniků na to, že dřevo bylo "pod tlakem za účasti vody a vulkanické činnosti". Nicméně můžeme žasnout nad argumenty techniků a obhájců artefaktu, protože 1. Podle geologů se vápencové konkrece vytvářejí spíše v klidném než násilném prostředí, 2. Velmi málo z topůrka je karbonizováno, což se může a také děje za normálních podmínek bez účasti "vulkanické" činnosti a 3. Žádná formální zpráva z Bettele labs nebyla nikdy zveřejněna (Helfstine a Roth, 1994). Navíc všechna tvrzení okolo Bettele labs vypadají podezřele, už kvůli tomu, že v únorovém čísle časopisu Creation Ex Nihilo z roku 1985 píší, že veškeré výzkumy, o kterých píší v jejich článcích byly provedeny soukromě a že "veškeré informace ohledně toho, že tyto výzkumy prováděla Bettele labs jsou chybné." (Mackay, 1985)

Jiný slabý pokus o rozbití "evolucionistického" skepticismu co se týče tohoto kladívka byl komentován Mackayem. Píše: "Pokud byl předmět pohozen za současných atmosférických podmínek a čekal na to, až bude pohřben, nevydržel by ani pět let po té co by byl pohřben." Nicméně kladívko nemuselo ležet hodně dlouho a čekat na to, aby bylo pohřbeno. Mohlo spadnout někam, kde probíhaly sedimentační procesy a mohlo být pohřbeno docela rychle. Když už by bylo pohřbeno, tak by bylo chráněno proti rozpadu.

Závěr

I přes všechna zvláštní tvrzení, důkaz musí uvést ti, co něco tvrdí. Ne ti, co se jich na důkaz ptají. I přesto, že někteří kreacionisté mluví o tomto kladívku jako o předpotopním artefaktu, žádný důkaz přiřazující ho k jakékoliv formaci neexistuje. Navíc umělecký styl kladívka ho řadí do nedávné doby. Mohlo být upuštěno nějakým dělníkem před několika stovkami let a pohřbeno v rozpuštěných sedimentech, které pak po ztvrdnutí vytvořily kolem kladívka pevnou schránku. Jedná se spíše o kuriozitu než nějaký nepohodlný artefakt.


Literatura:
Bartz, Paul A. (ed) 1984. Questions and Answers on Creationism. Bible-Science Newsletter . July 1984. Vol. 22, No. 4. p. 16.
Baugh, Carl E. 1983. Enemies Survived Together for a While. (Video Tape). Crystal City, MO. International Bible College.
Baugh, Carl E. 1986. Creation Evidences in Color. Creation Evidences Museum. Glen Rose, TX.
Baugh, Carl E., 1997. Dinosaur: Scientific Evidence That Dinosaurs and Men Walked Together. Promise Publishing. Orange, CA.
Brown, Walter. 1989. Brown Responds to Lippard. Creation/Evolution Fall 1989. Issue XXV.
Cole, John R. 1985. If I Had a Hammer. Creation/Evolution. 5(1):47-56.
Day, R. P. J. Untitled Letter. Creation/Evolution Winter 1990-91. Issue XXVII., p. 47.
Helfinstine, Robert F., and Jerry D. Roth. 1994. Texas Tracks and Artifacts: Do Texas Fossils Indicate Coexistence of Men and Dinosaurs? (No publisher listed).
Lang, Walter. Dec. 1983. "Lab Test Report on Hammer!: Paluxy Progress" Bible-Science Newsletter. Vol. 21. No. 12. p. 1.
Lines, David, 1997-1999. The London Artifact: An Iron Hammer in Stone
Lippard, Jim. An Examination of the Research of Creationist Walter Brown. Creation/Evolution Fall 1989. Issue XXV.
Mackay, John (ed). "Fossil Hammer". Creation Ex Nihilo April 1983. Vol. 1, No. 4.
Mackay, John (ed). "Ordovician Hammer Report". Creation Ex Nihilo Feb. 1984. Vol. 2, No. 3.
Mackay, John (ed). "Pre-Flood Hammer Update". Creation Ex Nihilo Nov. 1985. Vol. 8, No. 1.
McKusick, M. and E. A. Shinn. 1980. "Bahamian Atlantis Reconsidered." Nature Vol. 287, September 4, pp. 11-12.
von Buttlar, Johannes. 1991. Adams Planet. Herbig Verlag, Muumlnchen, p. 172.
Wilson, Clifford, and Baugh, Carl E. 1996. Footprints and the Stones of Time. PCM Christian Press, Victoria, Australia, p. 87.
 
 
[Přidat komentář] [Všechna vlákna] [Zobrazit všechny] [Skrýt komentáře] [Zobrazit vybrané] [Za sebou] Komentáře ke článku
  • 17.03.2016 10:03 (Vložil: Hugo Rob)
    • 25.04.2016 07:53
      [Reagovat] [Celé vlákno] Vložil: Fotón
      Predpoklad nie je dôkaz. Ja predpokladám, že Baba Jaga sa túla po Morave a ovplyvňuje volebné výsledky. Kdo tvrdí, že ne, musí dokazovat. :)
  • 11.12.2014 16:07 (Vložil: Kocarek)
  • 17.10.2012 00:43 (Vložil: QEntity)
  • 21.12.2007 14:25 (Vložil: Petr Budil III)
  • 21.12.2007 13:51 (Vložil: Petr Budil II)
  • 21.12.2007 08:32 (Vložil: Petr Budil)
    • 21.01.2014 20:01 (Vložil: Honza K)
    • 21.01.2014 20:01 (Vložil: Honza K)
      • 08.08.2014 15:57 (Vložil: George)
  • 10.12.2007 19:50 (Vložil: jarda pinc)
  • 15.05.2007 11:35 (Vložil: Kentaur)
    • 16.05.2007 19:21 (Vložil: Petr Doležel)