Zašlápnutý trilobit

Jako jeden z důkazů proti evoluční teorii spousta kreacionistů neopomene zmínit onen slavný otisk lidské boty, která kdysi rozešlápla trilobita. Tento artefakt, pokud by existoval, by skutečně zasadil evoluční toerii (tak jak ji dnes známe) hlubokou ránu. Jedná se však skutečně o otisk lidské nohy???

Obr. 1 Detail meistersova otisku

Stejně šokující jsou nálezy stop chodidel nebo podrážek bot, případně nálezy neuvěřitelných předmětů ve vrstvách stáří stovek milionů let:
V blízkosti Carsten City v Utahu nalezl paleontolog William Meister dva zkamenělé otisky chodidel, dlouhé 32,5 cm (bota 11 a půlka), kde chodec šastnou náhodou rozšlápl trilobita, který žil asi před 400 miliony let. [1]

O otiscích píše Daniken:

Když zkušený sběratel držel v rukou kamennou destičku, myslel, že ho šálí smysly: viděl otisky lidských nohou, a pravěký člověk, který stopu zanechal, nosil boty! Nebyly vidět otisky prstů, pat ani klenby, ale zřetelné hrany zašpičatělých bot: 32,5 cm dlouhých, 11,25 cm širokých, v patách jen 7,5 cm...
...Otisky bot nepatřiliy dosud do sortimentu sběratele, ale přesto si přišel na své: levá noha podpatkem rozšlápla trilobita. [2]

V knize Darwinův Omyl Zillmer píše:

Když v jednom místě udeřil kladívkem do skály, odloupla se jedna vrstva. Ke svému úžasu spatřil na skalní desce otisky dvou lidských šlépějí, přirozeně zkamenělé. Šlo o otisky levé a pravé nohy, u nichž nebylo možné rozlišit podrobnosti jako prsty nebo pata. Dalo se snadno poznat, že jde vlastně o otisk boty, protože v původně měkkém podkladu byly jasně vidět ohraničené obrysy podrážky...
...Největší překvapení a vědeckou senzaci však vyvolalo to, co lze pozorovat na vnitřním okraji podpatku. Meister jako pravý odborník ihned poznal, že levá bota rozšlápla trilobita. [3]

Pavel Kábrt napsal toto:

Otisky dětských nožiček a botičky, z nichž jedna rozšlápla trilobita, který musel v té době být živý, protože nesl známky hojení, nalezl v kambrijských skalách (500 mil. let, kdy neměli žít ještě ani savci) ve státě Utah sběratel trilobitů William Meistern 1. 6. 1968.[4]

Abych to tedy ve stručnosti uvedl na pravou míru. Nejedná se o dva otisky! Je to jen jeden otisk a jeho "negativ". Také se nejedná o otisky dětských botiček, jak tvrdí Kábrt, protože tento otisk je dlouhý 27 cm. Dále šířka otisku je v podstatě tejná. Daniken si pravděpodobně rozměry vymyslel. Uváděný rozdíl 4 cm v šířce je nesmysl, což můžete krásně vidět na fotografii tohoto otisku (Obr. 1). Také známky hojení jsou absurdní. Zajímalo by mne podle čeho to pan Kábrt poznal. Takže to bylo upřesnění různých dezinformací a teď se pojďme podívat na tento otisk podrobně.

Obr. 2 Stopy od různých živočichů z různého období

Na předcházejícím obrázku (Obr. 2) jsou fotografie stop od různých živočichů a z různého období.

Obr. 3 Meistersův otisk a detail trilobita

Ano... Něco zde chybí. A to je návaznost. Jak to, že byla objevena jen jedna stopa? Porovnejte obrázeky nahoře a tuto fotografii. A to jsou ještě mnohdy nalezeny stopy více živočichů pohromadě. Chybí zde jakýkoliv důkaz o tom, že tato stopa náleží do nějaké sekvence stop tak jak je můžete vidět na obrázku 2.

Dále je tato stopa velice mělaká a nejeví žádné známky deformace, které jsou běžně patrné u stop zanechaných při chůzi. Podpatek je velmi plytký jak můžete vidět na obrázku 1. Všimněte si, že tento podpatek nahoře zapadá dovnitř horniny, kdežto dole z ní jakoby vylézá. Což je podle mne velice nezvyklé a rozhodně se nemůže jednat o otisk chodidla živočicha. Dokonce i tvar celé stopy může stejně dobře být výsledkem shody náhod.

Ve formaci Wheeler jsou podobné útvary běžné. Jsou zde k vidění podobné ovály různých tvarů a barev, mnohdy připomínající právě stopy. Tyto útvary však ještě méně připomínají lidské šlépěje než Meistersův otisk. Žádný z nich však na sebe nenavazuje v řadu stop, jak by se dalo očekávat (viz Obr. 1). Tyto útvary se dají velice snadno vysvětlit geologickými procesy jakým je např. zvětrávání.

Co říct závěrem? Trilobit je skutečný, o čemž není sebemenších pochyb, nicméně "otisk" je jen geologickou zvlášností, která jen vzdáleně připomíná stopu obuté lidské nohy.