Nabídka
Dotazník
K čemu se přikláníte?
  • Evoluce (409)
  • Kreace (mladá Země) (192)
  • Kreace (stará Země) (55)
  • Teistická evoluce (65)
  • K žádné z možností (37)
Hledat
Hledaný řetězec:
Přihlášení
Uživatelské jméno: Heslo:
STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

Datování v kruhu

Geologové tvrdí, že hornina je stará 200 milionů let, protože obsahuje fosílii, která žila před 200 miliony let. Paleontologové zase tvrdí, že fosílie je stará 200 milionů let, protože leží v hornině, která vznikla před 200 miliony let. [1]

Zjednodušeně: jak stará je tato zkamenělina? To záleží na tom, jak stará je skalní vrstva, ve které se tato zkamenělina našla. A jak je tato vrstva stará? To záleží na tom, jaké zkameněliny obsahuje! Chcete-li si to ověřit, otevřete si nějakou knihu o paleontologii a budete číst, že stáří té které zkameněliny je takové proto, že byla nalezena v určité vrstvě geologického sloupce. Otevřete si nějakou knihu o geologii a budete číst, že stáří té které vrstvy je takové proto, že obsahuje určité (indexové) zkameněliny. [2]

Velice rozšířený argument. Samozřejmě je naprosto vytržen z kontextu. Skutečně existují fosílie, pomocí nichž se dají spolehlivě datovat horniny. Jedná se o tzv indexové fosílie. Tyto fosílie však musí splňovat přísná kritéria.

  1. Indexová fosílie se musí vyskytovat v určitém (přiměřeně krátkém) ohraničeném období.
  2. Indexová fosílie musí být v tomto období hojná.
  3. Indexová fosílie musí být jasně rozpoznatelná.

Indexové fosílie slouží k relativnímu datování. Pokud naleznu fosíli druhu A ve stejné vrstvě s druhem B, mohu říct, že tito dva živočichové žili pospolu, tedy ve stejný čas. Pak mi stačí zjistit, když žil druh A a tím zjistím, kdy žil i druh B. V tomto spočívá datování pomocí indexových fosílií. Existuje několik druhů, jejichž dobu existence známe dobře díky absolutnímu datování pomocí radioaktivních prvků. Pokud například zjistím, že druh A byl v tisíci případech datován (pomocí absolutnícho datování!) vždy v rozmezí 100-110 milionů let, mohu říct u dalšího nálezu s velkou jistotou, že tento exemplář druhu A bude opět takto starý.

Obr. 1 - Příkald indexových fosílií

Na obrázku 1 můžete vidět příklad několika indexových fosílií. Všimněte si, že se jedná převážně o drobné mořské živočichy a vždy o určitý druh a nikoliv skupinu. Proto je následující tvrzení naprosto irelevantní:

Podle některých zpráv dokonce i trilobit (hlavní indexová fosilie pro nejstarší kambrium) je někde naživu. [3]

Trilobitů bylo popsáno několik tisíc druhů. Pokud by byl nalezen nějaký trilobit živý (a to zatím nebyl) pak se stále ještě nemusí jednat o indexovou fosílii (a to by se pravděpodobně ani nejednalo).

Kreacionisté záměrně zamlžují a překrucují fakta. Samozřejmě, že nikdo nedatuje takovým způsobem jaký popsal Steiger nebo Kábrt. Nejprve je nutné určit stáří fosílie pomocí absolutního datování. Pokud toto datování splňuje výše popsaná kritérie, lze tuto fosílii zařadit mezi indexové. Pokud nesplňuje třeba jen jedno kritérium, nesmí být jako indexová fosílie použita.

Vždyť podobně tomu bylo u latimérie, která dodnes slouží jako fosilie pomáhající určovat stáří hornin a která údajně vymřela před 50 miliony let. [4]

Při čtení podobné věty se vždy musím usmívat. Jak by mohla latimérie sloužit k určování stáří hornin, když fosílie latimérie podivné nikdy nebyla nalezena. Kromě toho by určitě nesplňovala alespoň jedno z těch tří kritérií. Fosílie obratlovců nejsou příliš rozšířeny a pokud se nepletu, tak jen velmi výjimečně (pokud vůbec) je obratlovac zařazen na seznam indexových fosílií.

 
 
[Přidat komentář] [Všechna vlákna] [Zobrazit všechny] [Skrýt komentáře] [Zobrazit vybrané] [Za sebou] Komentáře ke článku
  • 02.11.2015 17:33 (Vložil: Fotón)
    • 22.01.2016 10:56 (Vložil: janek)
      • 18.09.2016 15:08 (Vložil: Sarumash)
      • 25.04.2016 07:46 (Vložil: Fotón)
  • 23.02.2009 16:04 (Vložil: Honza z Prahy)
    • 28.08.2010 05:18 (Vložil: QEntity)
    • 28.08.2010 05:18 (Vložil: QEntity)
  • 13.07.2008 21:20 (Vložil: Filip Jetmar)
  • 16.06.2008 21:42 (Vložil: Filip Jetmar)
    • 01.11.2017 14:32 (Vložil: QEntity)
    • 05.07.2008 11:27 (Vložil: Petr Doležel)
  • 15.05.2007 12:04 (Vložil: Anonym)
    • 18.09.2016 15:23
      [Reagovat] [Celé vlákno] Vložil: Sarumash

       Milý Anonyme, tehdejší vědci to udělali víceméně správně. Vy asi nemáte moc ponětí, co obnáší věda. Vězte tedy, že každý výsledek má svůj, řekněme, rozptyl spolehlivosti. Na jednom a tomtéž pokusu vám velmi pravděpodobně vyjdou zhruba stejné výsledky, ale, možná k vašemu překvapení a potěšení, vyjdou i výsledky jež by nikdo nikdy nečekal. A přesto jsou legálním, zcela rigorózně verifikovaným výsledkem! Jenže, od toho máme tu proslulou opakovatelnost. Když u měření polovodičového schématu stotisíckrát vyjde něco, a pak najednou něco úplně jiného, co byste udělal? Překopal kvůli jednomu měření celé Kirchhofovy zákony? Asi těžko. No, myslím že teď už chápete, proč "odbyli mávnutím ruky". :-)

    • 15.05.2007 16:45 (Vložil: Petr Doležel)