Nabídka
Dotazník
K čemu se přikláníte?
  • Evoluce (411)
  • Kreace (mladá Země) (194)
  • Kreace (stará Země) (55)
  • Teistická evoluce (70)
  • K žádné z možností (39)
Hledat
Hledaný řetězec:
Přihlášení
Uživatelské jméno: Heslo:
STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

Latimérie podivná

O této rybě se nezapomene zmínit ani jeden kreacionista. Latimérie podivná je jedním ze dvou druhů lalokoploutvých ryb, které žijí dodnes. Tyto ryby byly značně rozšířeny během devonu. Dělí se do dvou podřádů – Actinistia (Coelacanthini) a Rhipidistia (Choanata). Actinistia zahrnuje několik čeledí jejichž příslušníci přešli v triasu ze sladkých vod do moře. Celý tento řád se vyskytoval od devonu do svrchní křídy. Pak tyto ryby z fosilního záznamu mizí. Předpokládalo se tedy, že tato skupina vyhynula před asi 70 miliony let. V roce 1938 však byl u břehů jižní Afriky vyloven jeden exemplář této skupiny. Není však už pravda, že latimérie a lalokoploutvé ryby z fosilního záznamu jsou totožné a naprosto shodné.

Protože víra v evoluci je silná, byly podle zkamenělin této ryby datovány i sedimentární skalní vrstvy. [1]

Pokud je mi známo, tak latimérie podivná v žádném případě nepatří mezi indexové fosílie, podle kterých se datují horniny. Jedná se o tzv. relativní datování. Nepatří tam už kvůli tomu, že zkameněliny této skupiny ryb se vyskytovali poměrně řídce a v rozmezí dlouhého období (devon až svrchní křída). To je pro indexové fosílie naprosto nepřípustné. Indexové fosílie totiž reprezentují krátké období, ve kterém se vyskytovaly a jsou pro něj charakteristické. Kábrt dále pokračuje:

Věřilo se, že kde byla nalezena zkamenělá latimérie, tam jde o útvar starší než 70 milionů let. [1]

To ovšem s datováním nemá nic společného. Maximálně je to odhad. K relativnímu datování se používají pouze indexové fosílie.

Rozdíly mezi živou a zkamenělou latimérií byly nepatrné – za údajných 70 mil. let žádná evoluce! [1]

Zkamenělá lalokoploutvá ryba se skutečně podobá latimérii, ale není naprosto nebo téměř stejná. Žijící latimérie má například mozek posunutý hlouběji do lebky a na rozdíl od své starodávné příbuzné žije ve větších hloubkách a je mnohem větší.

Latimerie se vůbec (vnitřně) nepřipravovala na chození po souši, jak evolucionisté věřili. [1]

To je pravda. Z této skupiny lalokoploutvých ryb však obojživelníci nevznikli a žádná evoluční teorie to netvrdí. Latimérie totiž patří k řádu Actinistia a podle všeho se jedná o slepou větev, která nikdy nepřekročila rozhraní souše a vody. Podle evoluční teorie se suchozemští tvorové vyvinuli z druhé skupiny lalokoploutvých ryb – Rhipidistia. Zajímavé je, že to sám pan Kábrt tvrdí. Ovšem hned následujících odstavcích zařadí latimérii mezi Actinistia.

Obr. 1 Eusthenopteron - lalokoploutvá ryba ze skupiny Rhipidistia

Na obrázku 1 můžete vidět jednoho ze zástupců skupiny rhipidistia. V porovnání s Latimérií jsou vidět jasné rozdíly ve stavbě lebky, páteře nebo ploutví.

Dokonce i víra, že za 70 milionů let miliardová hejna latimerií nám nezanechala ani jedinou zkamenělinu! [1]

Problém je v tom, že latimérie je hlubokomořská ryba, která se pohybuje v hloubkách okolo osmi set metrů. Nevím jak vy, ale já žádného paleontologa hledajícího zkameněliny s ponorkou neznám. Zkamenělí jedinci však patřili většinou ke sladkovodním rybám. Proto jejich fosílie známe. A pokud z fosilního záznamu zmizeli je to právě díky přechodu do velkých hloubech oceánů. I kdyby horotvorná činnost za 70 milionů let vyzvedla dno oceánů, kde latimérie žije bylo by téměř zázrak najít její zkamenělinu.

Coelacanthus (latimeria) se v ničem podstatně neliší od starobylých zkamenělin latimérií [2]

Když pominu skutečnost, že žádná latimerie zatím v kameni nalezena nebyla, musím přiložit obrázek k porovnání žijící latimérie a její nejbližší příbuzné.

Obr. 2 - Macropoma lewesiensis (nahoře) a
Latimeria chalumnae (dole - porovnání s Macropomou)

Nejbližší příbuznou rybou latimérie je asi 59 cm dlouhá Macropoma lewesiensis z křídy. Na obrázku 2 můžete porovnat s žijící latimérií. Rozdíly jsou příliš velké na to, aby se mohlo jednat o jeden a ten samý druh.

 
 
[Přidat komentář] [Všechna vlákna] [Zobrazit všechny] [Skrýt komentáře] [Zobrazit vybrané] [Za sebou] Komentáře ke článku
  • 23.01.2013 23:04 (Vložil: perth)
    • 24.01.2013 20:04 (Vložil: Jirka)
      • 25.01.2013 22:20 (Vložil: perth)
        • 30.01.2013 22:51 (Vložil: Jirka)
  • 23.01.2013 23:03 (Vložil: perth)
  • 19.03.2012 12:44 (Vložil: Fotón)
    • 17.10.2012 00:19 (Vložil: QEntity)
    • 19.03.2012 15:02 (Vložil: MARDUK)
      • 22.03.2012 15:04 (Vložil: Fotón)
        • 22.03.2012 18:22 (Vložil: Ondřej)
      • 22.03.2012 15:00 (Vložil: Fotón)
        • 17.10.2012 00:24 (Vložil: QEntity)
  • 24.08.2009 14:50 (Vložil: Telesto)
  • 09.08.2009 04:45 (Vložil: Anonym)
    • 12.11.2011 01:42 (Vložil: QEntity)
    • 12.11.2011 01:42 (Vložil: QEntity)
  • 09.08.2009 04:12 (Vložil: Fotón)
  • 29.07.2009 23:48 (Vložil: Fotón)
  • 19.07.2009 04:13 (Vložil: Fotón)
    • 28.08.2010 06:28 (Vložil: QEntity)
    • 25.07.2009 21:54 (Vložil: Telesto)
  • 19.07.2009 03:12 (Vložil: Fotón)
    • 25.07.2009 22:14 (Vložil: Telesto)
  • 10.06.2009 16:01 (Vložil: Fotón)
    • 13.06.2009 11:57 (Vložil: Telesto)
      • 17.06.2009 14:03 (Vložil: Fotón)
        • 28.08.2010 06:33 (Vložil: QEntity)
        • 16.07.2009 14:28 (Vložil: Telesto)
        • 01.07.2009 12:23 (Vložil: Anonym)
          • 28.08.2010 06:36 (Vložil: QEntity)