Nabídka
Silné stránky
Ve které oblasti vědy si myslíte, že evoluční teorie má největší oporu?
  • Paleontologie (501)
  • Genetika (201)
  • Biologie (274)
  • Fyzika (129)
  • Embryologie (332)
Hledat
Hledaný řetězec:
Přihlášení
Uživatelské jméno: Heslo:
STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

Evoluce nepravých koček

Obr. 1 Umělecká rekonstrukce Barbourofelise při útoku
Ano... Čtete správně. "Nepravé" šavlozubé kočky. Jedná se o čeleď Nimravidae. Její zástupci se v mnohém podobají pravým šavlozubým kočkám jako byl Smilodon nebo Homotherium, nicméně s nimi nemají nic společného. Dříve byli tito kočkám podobní tvorové řazeni společně se šavlozubími kočkami jako podčeleď čeledi Felidae (čeleď kočkovitých šelem). Údajně se čeleď kočkovitých šelem vyvinulá právě z nimravidů. Tvrdilo se, že Hoplophoneus se přeměnil ve Smilodona a Dinictis v Pseudaelurus. To však není pravda.

Čeleď Nimravidae je samostatná vývojová linie paralelní ke kočkovitým šelmám. Poslední společný předek těchto dvou čeledí (Nimravidae a Felidae) patřil do skupiny miacidů. Moderní kočky se vyvinuly z rodu Proailurus, který byl potomkem miacidů. Proailurus se dále vyvinul v rod Pseudaelurus, který se dále dělí na dvě linie. První z nich patří kočkovitým šelmám a druhá pravým šavlozubým kočkám (podčeleď Machairodontinae). Zástupci čeledi Nimravidae nejsou příbuzní k těmto raným kočkám. Některé zdroje uvádní podčeleď Machairodontinae jako podčeleď čeledi Nimravidae, nicméně paleontologický záznam nám říká, že zástupci podčeledi Machairodontinae jsou opravdové kočky.

Obr. 2 Nimravus

Šavlozubí kočkám podobní dravci se vyvinuli čtyřikrát během evoluční historie. Jedná se o podčeleď Machairodontinae čeledi Felidae, čeleď Hyaenodontidae z řádu Creodonta, dále jsou to thylacosmilidi (vačnatci) a konečně čeleď Nimravidae. Jedná se o tzv. konvergentní evoluci, kdy se různé nepříbuzné větve vyvíjí podobným způsobem díky podobnému způsobu života.

Přestože zástupci této čeledi "nepravých" šavblozubých koček obsahují mnoho charakteristik typických pro kočky, nejsou ve skutečnosti pravými kočkami. Dnes se uvádí, že tyto šelmy divergovaly od předků pravých koček někdy ve spodním eocénu asi před 55 miliony lety. Poslední společní předci jsou miacidé z čeledi Viverravidae. Tyto kočkám podobné šelmy žily od pozdního eocénu (cca 40 mil. let) po pozdní miocén (cca 5 mil. let). Jejich vývoj se již v počátcích dělí na tři větve. Jedná se podčeledi Nimravinae, Hoplophoninae a Barbourofelinae. Svého vrcholu rozmanitosti dosáhli asi před 28 miliony let.

Obr. 3 Kostra a lebka druhu Dinictis

 

Obr. 4 Nimravus

Do první z těchto podčeledí patří rod Dinictis. Ten se objevil v pozdním eocénu až spodním miocénu Severní Ameriky. Jedná se o prvního zástupce této podčeledi. Bylo popsáno několik druhů. Prvním z nich byl Dinictis felina, který se objevil před asi 37-33 miliony let v pozdním eocénu. Dalším zástupcem této podčeledi byl například Quercylurus, Dinailurictis, Eofelis nebo Dinaelurus. Z posledně jemnovaného se pravděpodobně vyvinul Nimravus, který žil před asi 32-30 miliony let.

Otazníky se vznáší nad rodem Nimravides. Neví se přesně, jestli se jedná o pravou kočku nebo o zástupce čeledi Nimravidae. Různé druhy tohoto rodu žily od pozdního miocénu po spodní pliocén. Stejně nejisté postavení zastává i další rod Metailurus. Proto se někdy tyto rody uvádí do čeledi Felidae a podčeledi Machairodontinae.

Obr. 5 rekonstrukce rodu Nimravides a lebka rodu Metailurus


Další podčeleď Hoplophoninae obsahuje rody Eusmilus ze středního miocénu až pozdního oligocénu a rod Hoplophoneus ze spodního až pozdního oligocénu.

Obr. 6 Eusmilus a Hoplophoneus

Poslední a asi nejbohatší skupinou je podčeleď Barbourofelinae. Prvním zástupcem je rod Prosansanosmilus ze spodního miocénu Evropy. Ten dal vzniknout rodu Sansanosmilus, který žil ve středním až pozdním miocénu. Je znám z Evropy, Asie a také možná ze Severní Ameriky. Od tohoto rodu se odštěpila větev s rodem Albanosmilus (syn. Sansanosmilus). Další větev reprezentoval rod Vampyrictis. Ten žil ve středním miocénu. Vývoj vrcholí rodem Barbourofelis. Ten se vyznačuje extrémní spodní čelistí, kde výstupek pro ochranu zubu před zlomením nabývá bizarní velikosti. Je známo několik druhů tohoto rodu, kde můžeme pozorovat další vývoj. B. vallensiensis se vyvinul v B. loveorum, ten dal vzniknout druhu B. morrisi, ten pak dále druhu B. piveteaui a konečně B. fricki.

Závěr

Obr. 7 Porovnání lebek nepravých koček a pravých šavlozubých koček - Barbourofelis (vlevo) a Smilodon (vpravo)

Čím se tedy liší tyto "nepravé" kočky od těch "pravých"? Celý problém je velmi malý a skrývá se ve středním uchu. Zástupci této čeledi totiž mají neobvyklou stavbu lebky. Tyto "nepravé" kočky mají jinou stavbu kosti uzavírající střední ucho. V čeledi Felidae je tato schránka rozdělena na dvě komory částí nazývanou septum. U čeledi Nimravidae nastávají dvě varianty. Jedna obsahuje částečně nebo úplně chrupavčitou strukturu. Druhá varianta má pevnou kostěnou strukturu, ve které úplně chybí septum. Někteří zástupci mají podobnou strukturu jakou je septum, nicméně má odlišnou stavbu.

Další odlišností je to, že tyto "nepravé" kočky mají většinou ve spodní čelisti kostěné výběžky chránící velké zuby. Tato struktura se nachází jen u některých šavlozubých koček a vačnatých thylacomilidů. Tato struktura prakticky chybí jen u rodu Nimravus a Dinaelurus. Jinak tato čeleď velmi připomíná svým vzhledem normální kočkovité šelmy. Jendá se však o výsledek konvergentní evoluce.

 
[Přidat komentář] [Všechna vlákna] [Zobrazit všechny] [Skrýt komentáře] [Zobrazit vybrané] [Za sebou] Komentáře ke článku
  • 07.05.2010 17:00 (Vložil: Petr)
    • 11.06.2010 15:16 (Vložil: HAAS)
  • 01.07.2009 12:55 (Vložil: Fotón)
    • 28.08.2010 08:30 (Vložil: QEntity)
      • 13.03.2017 21:07
        [Reagovat] [Celé vlákno] Vložil: kokon

        Každé sdělení má dvě složky - formu a obsah. Zkuste na té formě zapracovat.

         

  • 29.06.2008 15:08 (Vložil: Mišinka)
  • 18.09.2007 15:48 (Vložil: Mirek Králik)
  • 26.04.2007 14:40 (Vložil: sisa)
    • 16.11.2007 11:35 (Vložil: anonym)